Odborníci tvrdí, že nejen v rodině, ale i ve škole mají dívky velmi málo příležitostí zjistit, že by je práce programátorky (například) mohla zajímat. Nedostanou se k ní jen ti, kteří se sami pídí a vlivem zažitých modelů jsou to právě jen chlapci? V tomto duchu hovoří i zmíněná komisařka Redingová. A v souvislosti s tím zveřejňuje i poznatky, podle kterých stírání rozdílů mezi muži a ženami v uplatňování vede k vyšší výkonnosti celé ekonomiky. Je to logické, neboť následný výběr není omezen na polovinu populace (pouze na muže). To si uvědomují i velké koncerny, které příchod žen do informačních technologií masivně podporují. Zmínili jsme asijské země, ale neuvedli konkrétní čísla. Dívky a ženy jsou tam v informačních a komunikačních technologiích zastoupeny třiceti až čtyřiceti procenty. A u nás? Je to pouhých 13 procent. Přitom na počátku informační éry panovaly představy, že tato oblast vymaže veškeré rozdíly. Proč tomu tak je, to už víme. Vztah k technice, talent nebo antitalent, to vše je získané. Změníme-li myšlení, změníme i to všechno, o čem hovoří tento článek. Že to nepůjde? To tvrdila společnost i v případě matematiky, fyziky, chemie nebo stavebnictví. Samozřejmě se jedná o souhrn faktorů, které působí na ženy při jejich rozhodování o budoucí kariéře. Tudíž musí být postupně odstraňovány všechny.
