Přihlášení

TECHYES

zvol si lepší budoucnost studuj technické obory

Stavebnictví

hala300

Tunel pod řekou, dálnice o šesti pruzích, most nad propastí, divadla, nemocnice, byty, obchody, promenády, kluby a bary. Někdo to musel postavit. Někdo, kdo dokáže vyrovnat plochu fotbalového hřiště tak, že je bez jediné kaluže. Někdo, kdo ovládá silné stavební stroje a za horou písku už vidí budoucí dům. S novými technologiemi jsou řemesla jako tesař, zedník nebo klempíř pro profesionály. Architektura a stavby ovlivňují prostředí, v němž žijeme. Za profesí s prozaickým názvem stavař se skrývá odpovědnost za budoucí tvář krajiny a měst. Pojďte se podívat k těm, kteří jsou v budování úžasných staveb opravdu dobří.

Stavebnictví patří mezi významná národohospodářská odvětví a lze ho považovat za jeden z pilířů národní ekonomiky s výrazným multiplikačním efektem pro celou ekonomiku. Má za sebou období několikaletého růstu, což samozřejmě i příznivě ovlivnilo jeho pozici v rámci celé ekonomiky. Vstup naší ekonomiky do evropského prostoru, výrazný vstup zahraničního kapitálu rozšiřují potenciální kapacitu stavebního trhu i pro domácí firmy.

Význam pro ekonomiku státu

V současné době vytváří stavebnictví sedm procent hrubé přidané hodnoty, což je srovnatelné se zeměmi EU. Patří mezi významná odvětví i z hlediska zaměstnanosti. Zaměstnává kolem 9 procent osob pracujících v civilním sektoru, to odpovídá Německu, Rakousku či Švýcarsku. Z přibližně 420 tisíc pracovníků je 65 % zaměstnanců, 28,5 % tvoří živnostníci a 6,5 % jsou podnikatelé, kteří zaměstnávají zaměstnance. Od roku 2000 zaznamenává stavebnictví každoroční nárůst a za posledních šest let se objem stavební produkce zdvojnásobil. Zatímco ještě v roce 2000 hospodařila třetina firem se ztrátou, v loňském roce se již podíl ziskových podniků zvýšil na 86 procent. Nízká rentabilita firem neumožňovala rozvoj a řada společností zanikla. Nejpříznivější hodnoty ekonomické výnosnosti dosahují v současné době podniky se 100-300 zaměstnanci. V minulém roce podniky orientované na pozemní stavitelství zvýšily celkovou ekonomickou rentabilitu a ty, které byly zaměřené na inženýrské stavby, výrazně zvýšily tvorbu zisku.

Faktory růstu poptávky po stavební produkci:

  • inženýrské stavby, zejména výstavba dálnic, kde probíhají v letošním roce práce na šesti úsecích
  • obchodní, logistická a administrativní centra financovaná zahraničními subjekty
  • bytová výstavba podporovaná nízkoúvěrovými hypotečními úvěry stavebních spořitelen
  • investice podnikatelské sféry

Stavebnictví ČR v evropském kontextu

Po vstupu do Evropské unie se pozice českého stavebnictví nijak dramaticky nezměnila. Srovnáváme-li české stavebnictví se státy EU, zjišťujeme, že české stavebnictví má v období od roku 2000 druhý nejrychlejší růst (za Irskem), v podílu stavební produkce na HDP je na čtvrtém místě. V intenzitě stavění (eur/obyvatele v paritě kupní síly) je ČR na 11. místě (např. před Německem, Francií, Velkou Británií), v oblastech průmyslové a inženýrské produkce jsme v první třetině zemí EU. Horší je situace v bytové výstavbě, kde se pohybujeme ve druhé třetině porovnávaných zemí, a v dostupnosti bytů patříme mezi poslední. Pokud jde o produktivitu práce, ta se výrazně zvýšila a činí přibližně 70 % výše u starých zemí EU, přesto zůstáváme ve spodní polovině žebříčku. Instituce české i mezinárodní, které průběžně porovnávají úrovně stavebnictví, zjišťují, že v řadě ukazatelů sbližování s úrovní jiných zemí probíhá velmi rychle a v termínech a kvalitě stavění jsme plně srovnatelní s hospodářsky vyspělými státy EU a ve svých důsledcích tak velmi konkurenceschopní. Naše zkušenosti ukazují, že technické normy, nařízení a pravidla jsou v mnohém u nás přísnější nežli v evropských zemích. Celkový stavební trh zemí EU činil v loňském roce 1265 mld. euro, náš podíl byl 1,2 % z tohoto objemu. Ceny stavebních prací jsou u nás nižší, málo nad 60 % cen v EU. Důvodem jsou nízké náklady vstupů. Porovnání je rozdílné podle zemí, a proto lze jen velmi těžko obecně tuto problematiku specifikovat. V nejbližší budoucnosti lze očekávat zvýšení ceny lidské práce, protože bude pokračovat oprávněný nárůst mezd. Budou ale i jiné faktory rychlejšího růstu, např. dodržování přísnějších norem na vybavení staveb, zvýšení důrazu na oblast bezpečnosti práce a ochrany životního prostředí.

Výhled do budoucna

Růst v následujícím období se bude opírat o poptávku, na které se podílí významně jak podnikatelská, tak veřejná sféra, dlouhodobě vyrovnaně každá zhruba 50 %. K dosavadním pozitivům patří, že kapitálové výdaje státu, včetně státních fondů dopravní infrastruktury a v menším rozsahu rozvoje bydlení, si udržují mírný růst. To je nezbytné zachovat. Oceňujeme proinvestiční politiku vlády, která je směrována do dopravní infrastruktury i do bydlení. Věříme, že každá politická reprezentace si bude vědoma dopadu podpory stavebních investic na rozvoj ekonomiky státu i významného multiplikačního efektu, který stavebnictví přináší. V privátní sféře je poptávka podnikatelské sféry iniciována zahraničním kapitálem (investiční pobídky) a v posledním období i rostoucí investiční aktivitou domácích investorů, včetně obyvatelstva. Jeho účast na bytové výstavbě je i v budoucnu podmíněna dostupností hypotéčních úvěrů a přitažlivostí stavebního spoření. Vstup České republiky do evropského prostoru znamenal vstupy zahraničního kapitálu do české ekonomiky a stavebnictví nezůstalo stranou. Znamenal také zvýšení příležitosti zakázek pro stavební firmy. Dalším pozitivním faktorem bude jistě brzké zapojení privátního kapitálu do veřejných investic. Česká republika má pro období minimálně příštích deseti let jasně vyhraněnou potřebu jak co do objemů, tak i co do struktury stavební činnosti. To dává stavebnictví značnou výhodu a předpoklad pro stabilizovaný a dlouhodobý vývoj. Stavebnictví bude pak schopno významně přispět k dlouhodobému rozvoji celé české ekonomiky.

Stavaři vzkaz o sobě a o době, v níž žili, zanechávají každý den ve své práci, která se zhmotňuje ve stavbách, které vytvářejí. Ty zůstávají a slouží celá desetiletí, mnohdy i staletí. Vydávají svědectví o svých tvůrcích, jejich dovednosti, mistrovství a invenci.


DESMO a.s.

Společnost DESMO je akciovou společností a vznikla jako nástupnická organizace bývalého státního podniku Agrostav. Ocelové konstrukce se v provozovnách DESMO vyrábějí déle než 35 let. Zpočátku byla produkce naší společnosti zaměřena především na zemědělské stavby a dodnes je zemědělský sektor významným odběratelem naší produkce. Po roce 1990 se stala společnost DESMO dodavatelem ocelových stavebních dílců pro významné stavební firmy na tuzemském i zahraničním trhu. Naše ocelové konstrukce se uplatnily také jako nosné součásti strojních zařízení, výrobních linek či dopravníků. Společnost má sídlo v Praze, výrobní provozy se nacházejí v podhůří Krkonoš, v Lomnici nad Popelkou a ve Víchové nad Jizerou. Oba provozy jsou dobře dostupné pro těžkou silniční i železniční dopravu.

Projektová a dílenská dokumentace

  • zajištění kompletní projekčně- konstrukční dokumentace OK včetně opláštění
  • zpracování dílenské dokumentace
  • vykreslování a kopírování velkoformátové dokumentace

Vybavení

  • CAD pracoviště s programovým vybavením Tekla Structures, HiCAD, AdvanceSteel, ACAD 2008
  • Vykreslovací a kopírovací zařízení OCÉ TDS 300
  • Prodej hutního materiálu
  • Pronájem montážní plošiny a jeřábu
  • Dělení a vrtání profilového materiálu
  • Vykreslování a kopírování technické dokumentace
  • Projektová a dílenská dokumentace
3. 8. 2010 11:32:59 | přečteno 2247x

Investice do rozvoje vzdělávání - ESF, EU, MŠMT, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost KULK

 
Krajský úřad Libereckého kraje, odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu
U Jezu 642/2a, Liberec 2, 461 80  |  e-mail: techyes@kraj-lbc.cz  |  www.techyes.info
load