TECHYES

Elektrotechnika je oborem, jehož produkty nacházíme na každém kroku. Kromě toho, že naše domy svítí a naše auta se dají nastartovat malou krabičkou, je příjemné mít v televizi sto programů přes satelit, je hezké letět na dovolenou letadlem a odvézt si z ní obrázky natočené videokamerou, je skvělé mít díky počítači celý svět na dosah ruky. Nic z toho bychom neměli bez elektrotechniků, chytrých lidí, kteří se vyznají v polovodičích, integrovaných obvodech a řídících systémech raket.

Lidé ve třetím tisíciletí jsou závislí na informacích. Ne snad na zprávách v televizi, ale na datech, informačních a komunikačních technologiích. Software je v PC, v mobilu, v řídící jednotce auta, ve všech inteligentních systémech řídících dopravu či elektrárny. Počítače vzdělávají lidi, monitorují vznik zemětřesení, počítají dráhu raketoplánu nebo třeba jen jednoduše tržbu v obchodech. Dovedly by víc, kdyby bylo více lidí, kteří je zdokonalují. Vize v IT jsou bez hranic. Odborníci z ČR pracují pro americkou armádu stejně jako pro vývojová centra motorů Formule 1. Krásný obor pro dobrodruhy i pro jemné dívčí povahy s citem pro preciznost.

Pokud jste si tento obor vybrali pro své další vzdělávání, podívejte se, jaká zaměstnání si můžete vybrat:

• přehled profesí

Podrobně o elektrotechnickém průmyslu v České republice

Novodobá historie českého elektrotechnického průmyslu je velmi bohatá, došlo k zásadní restrukturalizaci většiny výrobní základny, zlepšila se produktivita práce i jakost výrobků. V globalizovaném prostředí světového obchodu jsou naše výrobky konkurenceschopné a při stále zvyšujícím se objemu výroby roste obchodní výměna. Již třetím rokem je obchodní bilance elektrotechnického průmyslu aktivní. Růst elektronického a elektrotechnického průmyslu v České republice byl od druhé poloviny devadesátých let minulého století založen na růstu exportu a tuzemské spotřeby. V roce 2000 dosáhly tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 185 mld. Kč, v roce 2006 již tržby činily v cenách roku 2 000 přes 447 mld. Kč. Za toto období vzrostl počet pracovníků v elektrotechnice o 20 000 osob a dosahuje téměř 200 tis. zaměstnanců.

Elektrotechnický průmysl se vyznačuje:

• kompletačním charakterem produkce při vytváření předpokladů pro konkurenceschopnost dalších oborů zpracovatelského průmyslu a v energetice
• významným podílem dovozu materiálů, komponent a dílů pro výrobu a montáž
• širokým spektrem technologických procesů
• výrazným podílem nadnárodního kapitálu u nových investic a využitím progresivních technologií
• využitím logistických sítí nadnárodních společností
• vysokým podílem využití vědy a výzkumu v produkci výpočetní a digitální komunikační techniky i potřebou vysoce kvalifikovaných pracovníků ve výzkumu, vývoji i ve výrobě

Pozice elektrotechniky ve zpracovatelském průmyslu

Elektrotechnický průmysl se v roce 2006 podílel na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu České republiky jako celku 14,9 %, na tvorbě přidané hodnoty 12,5 % a 14,6 % na celkovém počtu pracovníků. Vlivem mohutného nárůstu od roku 2004 zaujímá elektrotechnický průmysl přední místa v celkových vykázaných tržbách za hutnictvím a dopravním strojírenstvím (Graf č. 1). Oproti minulým létům se tak v podstatě zdvojnásobil jeho podíl na produkci zpracovatelského průmyslu v České republice a lze očekávat jeho další růst.

Podle statistických údajů EUROSTAT vykazuje v rámci celkové průmyslové výroby podíl elektrotechnického průmyslu v České republice trvalý růst a svým rozsahem je i z hlediska objemu výroby na jednoho obyvatele srovnatelný s podílem ve většině členských státech EU (viz graf č. 2). Z těchto údajů rovněž vyplývá, že řada zemí s vysokým podílem elektrotechnického průmyslu vykazuje v posledním období jeho mírný pokles, který je dán přesouváním výroby do zemí s nižšími výrobními náklady.

Český elektrotechnický průmysl a jeho struktura

Podle standardní klasifikace produkce je výroba v elektrotechnickém průmyslu rozdělena následovně:

• 30 – Kancelářské stroje a počítače (výpočetní technika)
• 30.01 - Kancelářské stroje a jejich díly
• 30.02 - Počítače a ostatní zařízení pro zpracování informací, jejich díly, instalace a montáže
• 31 – Elektrické stroje a zařízení (silnoproudá elektrotechnika)
• 31.1 - Elektromotory, generátory a transformátory
• 32.2 - Elektrická rozvodná, řídící a spínací zařízení
• 31.3 - Izolované kabely a vodiče
• 31.4 - Akumulátory, primární články a baterie
• 31.5 - Elektrické zdroje světla a svítidla
• 31.6 - Elektrická zařízení jinde neuvedená
• 32 – Rádiová, televizní, spojová zařízení a přístroje (AV technika, elektronické součástky)
• 32.1 - Elektronky a jiné elektronické součástky
• 32.2 - Rozhlasové a televizní vysílače; přístroje pro telefonii
• 32.3 Rozhlasové a televizní přijímače, přístroje na záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu
• 33 – Zdravotnické, přesné, optické a časoměrné přístroje, průmyslové služby a práce (Přístrojová a automatizační technika)
• 33.1 - Zdravotnické přístroje a zařízení, chirurgické a ortopedické prostředky
• 33.2 - Měřicí, kontrolní, zkušební, navigační a jiné přístroje a zařízení
• 33.3 - Zařízení pro řízení průmyslových procesů
• 33.4 - Optické a fotografické přístroje a zařízení
• 33,5 – Časoměrné přístroje

Silnoproudá elektrotechnika se v minulém období podílela cca na 50 % na výrobě českého elektrotechnického průmyslu, ale vlivem vyššího nárůstu výroby v dalších odvětvích elektrotechniky, zvláště ve výpočetní technice, její podíl klesl v roce 2006 na 42 % (graf č. 3). Ve srovnání s rokem 2005 objemy výroby jednotlivých odvětví elektrotechnického průmyslu, kromě AV techniky a elektronických součástek, dále rostou.

Podnikatelské subjekty působí tradičně v následujících výrobních odvětvích:

Výpočetní technika

Po počátečním útlumu v devadesátých letech došlo k radikálnímu posunu v objemu a sortimentu produkce výpočetní techniky. Kancelářská technika v porovnání s výpočetní technikou zaujímá nepatrný podíl na produkci odvětví. V letech 2001 až 2002 několik nadnárodních společností na základě investičních pobídek realizovalo výstavbu nových kapacit v České republice. Většina z těchto kapacit byla vybudována na „zelené louce“. V omezeném rozsahu byly využity objekty bývalých podniků. Tyto firmy převážnou většinu vyrobených počítačů exportují na světové trhy. Česká republika se prostřednictvím nadnárodních společností zařadila mezi teritoria s rozvinutou produkcí konkurenceschopné výpočetní techniky. Podíl výroby výpočetní techniky na produkci celé agregace elektrotechniky v ČR tvořil v roce 2006 27 %. Oproti roku 2001 tak vzrostly tržby za prodej vlastních výrobků a služeb tohoto odvětví více jak trojnásobně. Společnosti zaměstnávají pouze 5 % pracovníků evidovaných v elektrotechnickém průmyslu v ČR. Zahraničně obchodní bilance v této komoditě, která byla v minulosti výrazně pasivní, se v roce 2002 změnila na aktivní a tento trend dále pokračuje. Přispěla tak kladně ke změně celkové obchodní bilance elektrotechnického průmyslu.

Graf č. 4: ilustruje podíl tržeb za prodej výpočetní a kancelářské techniky na celkových tržbách odvětví

Silnoproudá elektrotechnika

Elektrické stroje a přístroje mají ve struktuře české elektrotechniky stabilní postavení. Hlavními produkty jsou tradičně elektromotory, generátory a transformátory, elektrická rozvodná a spínací zařízení a kabely a izolované vodiče. V posledních letech se k těmto komoditám připojila, zejména na základě realizovaných zahraničních investic i produkce elektrického vybavení pro automobilový průmysl. Technická úroveň výrobků a služeb dosahuje světového standardu. Nachází odbyt především v zemích Evropské unie. Podniky působící v silnoproudé elektrotechnice zaměstnávají 59 % pracovníků elektrotechniky v ČR. Zahraničně obchodní bilance v této komoditě je tradičně aktivní. Zahraniční vlastníci velkých výrobních subjektů provedli potřebné modernizace technologií, zlepšili organizaci výroby a zejména přinesli nová obchodní spojení. Graf č. 5 ilustruje podíl jednotlivých výrobkových oborů na celkových tržbách silnoproudé elektrotechniky.

AV technika, elektronické součástky

Ve výrobní základně elektronických součástek a telekomunikací došlo k výrazným změnám. Vznikly nové výrobní jednotky, změnil se sortiment výroby, byly modernizovány kapacity na výrobu zařízení pro kompletaci vyšších telekomunikačních systémů, rozhlasových i televizních vysílačů a přenosových systémů, byla vybudována nová výrobní centra nadnárodních společností formou realizace investičních projektů na zelené louce. Za příklad lze uvést výrobu televizorů Panasonic. Nově vybudovaná výrobní základna elektronických součástek, televizních obrazovek, telekomunikační techniky a přístrojů spotřební elektroniky se úspěšně zařadila do mezinárodního obchodu. Podíl tržeb odvětví na celé agregaci elektrotechniky v ČR tvořil v roce 2006 20 %. Podniky působící v odvětví zaměstnávají cca 17 % pracovníků elektrotechniky v ČR. Zahraničně obchodní bilance v této komoditě je přes nárůst kapacit obdobně jako v jiných evropských zemích dlouhodobě pasivní. Graf č. 6 ilustruje podíl tržeb za prodej vyrobených elektronických součástek, rozhlasových a televizních vysílačů a přijímačů na celkových tržbách v odvětví.

Přístrojová a automatizační technika

Na rozdíl od ostatních odvětví elektrotechniky nebyl v této skupině zaznamenán tak výrazný vstup zahraničního kapitálu. Na tuzemském trhu ale působí většina významných světových společností, které se produkcí a dodávkami měřící, regulační, automatizační a zdravotnické techniky zabývají. Zajišťují nejen vlastní dodávky, ale i projekci a servis. Podíl tržeb v odvětví na produkci celé agregace elektrotechniky v ČR tvořil v roce 2006 11 %. Podniky působící v odvětví zaměstnávají 19 % pracovníků evidovaných v elektrotechnickém průmyslu v ČR. Zahraničně obchodní bilance v této komoditě je přes nárůst exportu dlouhodobě pasivní.

Graf č. 7: ilustruje podíl tržeb jednotlivých oborů na celkových tržbách přístrojové a automatizační techniky

Hlavní ekonomické údaje

Produkce a tržby

Produkce elektroniky a elektrotechniky v České republice jako celku, vyjádřená tržbami za prodej výrobků a služeb v cenách roku 2000 v posledních sedmi letech trvale rostla. Graf č. 8 ilustruje vývoj tržeb jednotlivých odvětví elektrotechnického průmyslu.

Zaměstnanost

Za posledních sedm let bylo v elektrotechnickém průmyslu vytvořeno více jak 20 000 nových pracovních míst. Kladný vliv na vytváření nových pracovních příležitostí měly investiční aktivity zahraničních společností, které vybudovaly nové výrobní kapacity. V roce 2006 dosáhl počet pracovníků elektrotechnického průmyslu téměř 200 tis.osob. Největším zaměstnavatelem jsou tradičně podniky silnoproudé elektrotechniky, ve kterých pracuje 59 % z celkové zaměstnanosti v elektrotechnice v České republice. Podíl počtu pracovníků v jednotlivých odvětvích elektrotechniky je uveden v grafu č. 9.

Export a import

Export elektrotechnického průmyslu jako celku od roku 1998, kdy dosahoval 109 mld. Kč, trvale rostl a v roce 2006 již činil téměř 500 mld. Kč. Největší podíl na vývozu elektrotechnické produkce ve výši 37% tradičně dosahuje silnoproudá elektrotechnika, která je vyvážená do zemí Evropské unie a to zejména do Německa. Je to způsobeno především teritoriální blízkostí dodavatelů a jejich zákazníků i kapitálovou účastí německých firem v podnicích elektrotechniky v České republice. Největší nárůst exportu o téměř 40 % byl v roce 2006 zaznamenán v oblasti výpočetní techniky. Viz graf č. 10.

Dovoz v komoditách elektrotechniky dosáhl v roce 2006 hodnoty 470 mld. Kč. Po mírné stagnaci v roce 2002 trvale rostl.

Graf č. 11: ilustruje vývoj dovozu podle jednotlivých oborů a let

Celková bilance zahraničního obchodu s elektrotechnickou produkcí byla až do roku 2003 v České republice dlouhodobě pasivní. V posledních letech bylo zaznamenáno zmenšování pasivního salda vlivem trvale rostoucího exportu. Na záporné bilanci se tradičně podílely audiovizuální technika, elektronické součástky a přístrojová a automatizační technika. Významnými dovozci elektrotechniky jsou i podnikatelské subjekty působící v jiných oblastech než je elektrotechnika, např. v automobilovém průmyslu, energetice, dopravě, spotřebním zboží apod. V elektrotechnice byla v roce 2004 historicky poprvé zaznamenána aktivní zahraničně obchodní bilance, která i v roce 2006 dále mírně rostla a vývoz převýšil dovoz o 26.5 mld. Kč.

Graf č. 12: charakterizuje vývoj bilance zahraničního obchodu s elektrotechnickou produkcí

Zahraniční obchod podle kontinentů

Teritoriální rozložení zahraničního obchodu s elektronikou a elektrotechnikou ilustrují graf č. 13. Z grafu je zřetelná výrazná (91 %) exportní orientace českého elektrotechnického průmyslu na evropský trh. Zaměření české elektrotechniky na Evropu je zřejmé i v případě importu odkud pochází 57 % dovozu. V dovozu hrají stále větší roli dodávky elektronických součástek pro montáž počítačů a dalších zařízení, které pocházejí především z Asie.

Zahraniční obchod podle zemí

Následující znázornění exportní a importní orientace českého elektrotechnického průmyslu v grafech č. 14a, 14b dokládá významný podíl Německa, Nizozemska, Francie a Velké Británie na exportu. U importu zaujímá rozhodující postavení rovněž Německo následované Čínou, Nizozemskem a Japonskem. Zahraničně obchodní orientace tuzemských exportérů a importérů se dlouhodobě podstatně nemění.

Investice

Transfer nových technologií do výrobní základny umožňuje dále rozvíjet konkurenceschopnost produkce českého elektrotechnického průmyslu. Za období 1997 - 2006 přesáhly zahraniční investice do elektrotechnického průmyslu 100 mld. Kč. Stálý zájem zahraničních investorů, kvalifikovaná pracovní síla, relativně stále ještě nižší mzdové náklady apod. dávají předpoklad, že si elektrotechnický průmysl uvedený trend investic udrží i v dalších letech. Elektrotechnický průmysl se na celkovém objemu zahraničních investic v České republice podílí cca 25 % a zaujímá druhé místo hned za automobilovým průmyslem.

Perspektivy elektrotechnického průmyslu v České republice

V elektronice a elektrotechnice více než v jakékoliv jiné komoditě platí, že efektivní produkce musí být orientována na dostatečně velký tržní prostor. Rozšíření Evropské unie v roce 2004 přineslo firmám, které působí v české elektrotechnice, šanci tento velký světový tržní prostor využít. Že se to zatím daří, dokládá nejen trvalý růst exportu, ale i zlepšení celkové bilance zahraničního obchodu s elektrotechnikou, která je od roku 2004 kladná. Je nesporné, že snahou EU je vytvořit z ní integrovaný hospodářský celek, který bude schopen konkurovat USA, Japonsku a Číně v některých významných komoditách a sofistikovaných výrobních oborech, mezi které elektrotechnika bezesporu patří. Perspektivní schopnost tuzemských výrobců obstát v konkurenci zahraničních elektrotechnických firem, ať na tuzemském nebo zahraničním trhu, bude mj. určována schopností investovat do technického rozvoje, do inovace výrobků a také do lidských zdrojů. Žádoucím trendem je, aby se u podniků s účastí zahraničního kapitálu kromě produkčních kapacit vytvářely i kapacity vývoje, využívající ve větší míře tuzemských tvůrčích pracovníků. Elektrotechnika je typicky subdodavatelským a kompletačním průmyslem. Ve spektru českého zpracovatelského průmyslu je charakteristická vysokým podílem přidané hodnoty na výrobě, zpracovává relativně malé objemy materiálů, energií a nezatěžuje nadměrně životní prostředí. Proto je i v dlouhodobé perspektivě považována za pozitivní součást českého průmyslu. Českomoravská elektrotechnická asociace sdružuje nejvýznamnější tuzemské výrobce a dodavatele elektroniky a elektrotechniky. Mezi jejími členy jsou jak tuzemské pobočky velkých mezinárodních korporací, tak i střední a malé podniky ve vlastnictví domácího kapitálu. Podíl členů Českomoravské elektrotechnické asociace na celkové elektrotechnické produkci v České republice dosahuje dlouhodobě přibližně 70 %. Na základě dosavadního vývoje lze reálně předpokládat, že do roku 2010 by měly tržby producentů elektrotechniky dále růst o 5 až 10% ročně. Nové kapacity vytvoří nová pracovní místa a zaměstnanost v tomto průmyslu dále poroste, ale pomaleji než tržby, neboť se stále bude posilovat tlak na růst produktivity práce.